GSG Survival quest 2015

Datum vložení: 21.04.2015


Na tuto akci jsme se velice těšili už jejího od vyhlášení. Po loňském ročníku se naše složení trochu změnilo. Letos jsme na akci vyrazili ve složená Kapr, Vinc a Nat. Po výkonu z minulého roku, byla naše meta vydržet tak do 10-12 dopoledne. Připravení jsme vyrazili v pátek po práci směrem Stárkov, po registraci jsme neodolali a museli jsme si zajít na teplou večeři do zdejší restaurace U Medvěda, abychom nabrali sil do závodu.

 

Po úvodním slovu a kontrole gramáží naší obživy nás organizátor naskládal do aut a odvezl na místo, odkud půjdeme na startovní pozici. Jelikož jsme ze Šáfovy ďábelského smíchu pochopili už v autě, že něco není v pořádku, koukali jsme kam jedeme a kudy. Nechtěně nám to stížili tím, že i organizátoři po cestě zabloudili.

 

S šifrou jsme chvíli bojovali (jelikož nás ze startu nic nenapadalo, tak jsme si jednotlivé kousky vyřezávali nožem a skládali, až přišel spásný nápad), po vyluštění nám vyšel Ostaš Bludiště. Pak jsme cestou udělali chybu a přešli jednu odbočku a dostali na vrchol Rovný. Když už jsem se tedy ztratili a udělali tak čest našemu jménu, tak nás napadl spásný nápad, že půjdeme  stále vpřed a zkusíme se nějak napojit zpátky na červenou. Bohužel jsme se ale dostali přes kopec Rovný na levou stranu od Kočičích skal, které jsme po straně obcházeli a čekali až skončí. Dost nás to zpomalilo,vyčerpalo a nasralo :D. V jednom místě (skoro na konci) jsme se rozhodli skály přejít, abychom se dostali zpět na značku.  Cestu nahoru k prvnímu bodu jsme si zpříjemnili prodíráním se hustým křovím s nečekaně rozmístěnými balvany o které jsme zakopávali na každém kroku a také prvním nástřelem s ukázkou taktiky stahování, kde si Kapr zničil zásobník. Na první bod jsme došli v 1:10 :-)

Po vyluštění zříceniny hradu Skály a prolezením bludiště jsme se odebrali po červené na bod. Těsně před zastavěnou oblastí nás čekal další nástřel. O nepříteli jsme věděli již z dálky, ale nechtěli jsme s nimi bojovat.  Údajně jsme si v lese, kde byla absolutní tma neměli svítit (my sami jsme si jich všimli kvůli toho že svítili) a nejlépe ani povídat (povídal pán s nočním viděním co ušel asi 10 metrů od auta). Kdo alespoň trošku zná našeho velitele ví moc dobře, že ticho není a nebude, když je to jenom trošku možné….

 

Na  zříceninu hradu jsme došli 2:55. Na bodě jsme si prohlídli skály a náš velitel si opět užil lezení, toto bylo okomentováno Vincem: “ Je on alespoň někdy ticho?” Po vyplnění jsme rychle odluštili a dali se do pohybu směrem na Šibeník.

 

7:40 ocitáme se konečně na Šibeníku, luštíme další šifru a jsme docela zklamáni, že s námi nechcou organizátoři vysílat (Kapr byl přímo nasrán). :-( Po získání materiálu k luštění nám byla šifra jasná, jenže... K šifře se zlomky jsme museli zbytečně rozbalit nápovědu, přestože jsme  hned věděli v čem to spočívá a jak to vyřešit,ale ta ⅙ nám v tom dělala nepořádek (většinou se v abecedě do klíče pro tuto šifru odstraňuje Q), takže jsme náš první a dobrý nápad zavrhli a zkoušeli dál…abychom po rozbalení zjistili že to první řešení bylo správné...Achjo!

 

Dalším bodem naší cesty byl Záhoř - kopec byl v pohodě,ale  hledání vrcholu nám uštědřilo určitě nějaký šedivý vlas na hlavě. Cestou na bod jsme se setkali s týmem Hromkočičáků, kteří se tvářili, že na nás budou útočit ( přesto, že jeden viditelně neměl zásobník). Tuto situaci jsme vyřešili pro nás dost netypicky - mírovou dohodou a společným nalezením bodu. Následně se nám kluci přiznali, že pořádně už nemají ani jak střílet. Sem tam nás ještě při setkání s nimi svěděly prsty na spouštích,ale nechali jsme je být. Šifra nás naštvala,jelikož sudoku nám jako šifra nepřijde, ale je to jen o tom jak často a jestli  vůbec ho řešíte. Jelikož od nás z týmu ho nikdo neřeší, tak nás to dost zpomalilo.K řešení nám nepomohly ani nápovědy, které nenapověděly naprosto vůbec nic.  Nakonec nám k němu pomohla až rada organizátora. Na tomto vrcholu proběhla i malá koulovačka, když Kapr našel trochu sněhu a se svým sviňským výrazem se k nám přiřítil.

 

Asi od 4 bodu - Pánova hora začal mít kolega trochu problém s nohama, až to vypadalo, že budeme muset odstoupit, ale Vinc, který svou chůzí připomínal 70 letého dědu a kulhal o klacku, se nechtěl vzdát a i přes jeho značně zpomalený postup, šel hrdě a statečně až do poslední chvíle, až do Kina (Kapr totiž přislíbil, že pokud to dojdeme, zve nás na  zmrzlinový pohár, takže se ještě máme na co těšit. ) Zde nás velice potěšil dodatečný úkol ve formě rozdělávaní ohně. Docela jsme naštvali kluky, kteří na nás čekali s nástřelem na dvou stranách kopce, ale my opět přišli tou nejhorší a nejzarostlejší stranou odkud nás nikdo nečekal.

 

Dalším bodem byl Švédský vrch, kam jsme se dodrápali skrz strmé svahy v 17:45. Opět na nás čekali s nástřelem, tentokrát bohužel útočníkům nefungovaly zbraně, takže jsme vyvázli živí. Vyluštili barvičkovou šifru a hurá zpět na Šibeník. Cestou jsme si trochu přidali zátěže a vzali domů pár krásných křemenů.

 

Šibeník jsme opět vyplazili ve 20:00. Šifra která nás zde čekala byla na první pohled jasná a uplně jednoduchá - morseovka, bohužel nás zradilo to, že nevíme jak dělají podle autora/autorky šifry v čechách zvířátka….přijít na to jak dělá které zvíře se nám podařilo až po rozdělání nápověd, jelikož nás ve škole zde v ostravském kraji kde se mluví kratce, že osel dělá iá a né íá, kůň íhá a k praseti jsme dali kví kví, takže nás to trochu zamrzelo.

 

Závěrečný výstup na Ostrý s plynovou maskou v už večerních hodinách byl pro nás velice zajímavou zkušeností a také poslední kapkou. Zde jsme došli, nebo spíš se doplazili ve 20:50.  Zde jsme doluštili poslední šifru,která byla v pohodě a hurá směr kino!

 

Všechny tři, zmožené cestou velice potěšilo vřelé přivítání spolubojovníků z ostatních týmů a organizátorů. také nás velice potěšilo, že jsme vůbec došli a i přes všechny nesnáze jsme skončili třetí.

 

Unavení,ale spokojení že jsme došli jsme se asi v 23:00 nasoukali do vozidla a vydali se směr Ostrava. Cesta byla možná ještě horší, než celý SQ. S mírnými halucinacemi (vlaky, lidi, náklaďáky) jsme ve 02:00 dorazili domů.

 

Trasa naši procházky

 

Výškový profil naši procházky

 

Co se týče organizace: Mrzí nás, že poslední dobou se airsoftové akce stávají spíše komerční a možností si nahrabat. To o této akci rozhodně NEPLATÍ , jelikož za cenu startovného se organizátoři snaží natolik, až nám přijde, že se jim to nemůže zaplatit. Velice nás potěšili úkoly na stanovištích, až na vysílání, ke kterému nedošlo, což nás velice mrzelo (vzhledem k nové vysílací technice).

 

Poslední věc: asi napíšu velice ostrý dopis českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu za zaměření vrcholku Záhoř, protože jít na vrchol z kopce bylo fakt divné. Děkujeme všem organizátorům za super akci, účastníkům za super závod a našim tělům, že nás donesli až do konce. Těšíme se na další ročníky, zajímavé šifry, super lidi a další kilometry v nohách…

 

P.S.: snad zase vymyslíte nějaké krásné šifry jako byly v roce 2014.

 

V průběhu akce nám někdo s organizátorů řekl, že Hromkočky jsou teď náš největší nepřítel. Náš nějvětší nepřítel, ale byli naše těla :-D